COLOP CZ na veletrhu Polygraf

COLOP CZ opět na veletrhu Polygraf

Po dlouhé pauze v konání společenských akcí se konečně můžeme potkat osobně a to na veletrhu reklamy, polygrafie, obalů a inovativních technologií Reklama Polygraf Obaly 2022.

Kdy? 3. – 5.5. 2022

Kde? PVA EXPO LETŇANY v Praze, hala 5, stánek A08

Chcete vědět kdo stojí za distribucí razítek COLOP v České republice?
Máte zájem vidět naživo novinky v oblasti klasických i kreativních razítek a vyzkoušet si jak funguje elektronické razítko COLOP e-mark?

Přijďte se ve dnech 3.-5.5.2022 podívat do pražského PVA Expo Letňany na veletrh Polygraf, kde Vás s úsměvem a dobrou náladou přivítáme v hale 5 na stánku A08 a u kávy nebo čaje Vás provedeme všemi novinkami ze světa razítek.

Budeme se těšit 🙂

Více informací o veletrhu Polygraf naleznete ZDE.

Jste kreativní duše? Tak rychle sem. COLOP e-mark create

Jste kreativní duše? Tak rychle sem. COLOP e-mark create dorazil na český trh.

Od září jsme v Česku začali prodávat produkt „e-mark create“, což je ruční mobilní tiskárna pro ty z vás, kteří rádi vyrábějí a tvoří. V připojené aplikaci si uživatelé mohou velmi jednoduše na chytrém telefonu či na tabletu vybrat šablonu nebo navrhnout nejrůznější barevné vzory a následně je natisknout na jakýkoliv povrch, který absorbuje barvu. Tedy například na papír, karton, dřevo nebo textilie. E-mark create vám pomůže připravit hezké jmenovky a ozdoby na jakoukoliv oslavu či svatbu, vyrobit si originální vánoční nebo velikonoční dekorace či potisknout dárek. Nekonečné možnosti zábavy nabízí i dětem.

E-mark create se v Česku prodává za 7 990 Kč včetně DPH.

Cena odpovídá velmi kvalitnímu provedení i designu a řadě let vývoje a investic, které za produktem stojí.

V ceně je také vyměnitelná barevná cartridge, která vystačí přibližně na 5 000 otisků.

Náhradní cartridge stojí 1 153 Kč včetně DPH, a jeden otisk vás tak vyjde přibližně na 23 haléřů.

Ke creatu lze dokoupit speciální příslušenství, například stuhy či náramky, které si můžete libovolně potisknout, štítky se speciálním povrchem, jenž zabrání poškrábání, a další doplňky, které dotvoří atmosféru originálních výtvorů.

Více informací o e-marku create včetně videa zjistíte ZDE.

Jak úspěšně řídit dělnický tým ve výrobním podniku

Jak úspěšně řídit dělnický tým ve výrobním podniku.

Vést velký tým není nikdy jednoduché, ať už jde o jakoukoliv profesi. Dá se při tom hodně pokazit, ale také se toho člověk spoustu naučí a když je tým řízen dobře, může to na produktivitu firmy působit jako živá voda. Náš výrobní ředitel Petr Dražan vede tým 150 lidí na dělnických pozicích. V továrně v jihočeských Borovanech společně vyrábějí všechny možné typy razítek. Většina z jeho podřízených jsou ženy. Na následujících řádcích vám na základě svých 13letých zkušeností přináší sérii doporučení, co při řízení dělnického týmu funguje, a co naopak může skončit pořádným průšvihem.

Pravidelně být vidět

Vždycky když ráno přijdu do práce, hned projdu celou výrobu, všechny pozdravím, prohodím s lidmi pár slov. Myslím si, že výrobní ředitel nebo vedoucí výroby by neměl strávit celý den jen v kancelářích vedení, jeho místo je i v terénu. Přes den pak následují ještě další „kolečka“. Často tak podchytím problém v samém počátku, když ke mně někdo z kolegů hned spěchá a začne si na něco stěžovat nebo mi řekne leccos důležitého, co bych se jinak třeba dozvěděl až druhý den nebo vůbec.

Špatné mezilidské vztahy jako zabiják produktivity

Řada šéfů je názoru, že špatné mezilidské vztahy mezi jejich podřízenými nejsou jejich starost a zajímat by je měly jen pracovní výsledky. Jenže ono to spolu často úzce souvisí. Konflikty na pracovišti mohou být zvláště v prostředí výrobního podniku doslova zabijákem produktivity. Nesčetněkrát jsem řešil hádky a spory mezi dělnicemi. Vždy se řídím zásadou, že člověk musí hlavně naslouchat, bez emocí si vyslechnout obě strany a pak navrhnout řešení. A to hned, nenechávejte tyto problémy stranou v naději, že se vyřeší samy. Nevyplácí se to.

Vztahy mezi směnami: kooperace místo boje

S tím souvisí i různé boje mezi směnami, často spojené s obrovskými emocemi. Například si nerozumí vedoucí určitého týmu na ranní a odpolední směně, nepředávají si dobře práci. Nebo se nám stávalo, že některá vedoucí si na úkor druhé směny vybírala ze zásobníku zakázek ty jednodušší a rychlejší, a vylepšovala tak týmu statistiky. Pomohlo mi zdůraznit všem zúčastněným, že jejich práce je hodnocena za obě směny dohromady a pokud si budou navzájem házet klacky pod nohy, ublíží jen sami sobě. Co se týče výběru zakázek, osvědčilo se mi přidělování úkolů přímo plánovačkou spíše než volný výběr ze zásobníku zakázek.

Jak postupovat, když se stane chyba

Představte si následující situaci: celá zakázka se vrátí jako reklamace, místo objednaného červeného polštářku byl u všech razítek modrý. Jak to řešit? Kdysi jsem zažil šéfy, kteří by v takové situaci hlavně hledali viníka, všechny uráželi, křičeli. Jejich hlavním nástrojem byl strach. Já místo toho doporučuji si s příslušným týmem v klidu promluvit, hledat systémovou příčinu problému a tu se pak pokusit odstranit, aby už k chybě nemohlo dojít.

Jak na motivující odměňování

70 procent příjmu u nás na dělnických pozicích tvoří hodinová mzda, 30 procent pak takzvané bonusy včetně prémií. Většina zaměstnanců se u nás velmi upíná na normu, protože na jejím plnění závisí takzvaná výkonnostní prémie. Tento systém funguje velmi motivačně, ale klíčové je nastavit jej skutečně spravedlivě. Zaměstnanci si mezi sebou navzájem výši prémií často řeknou a pokud vycítí sebemenší neférovost nebo zjistí, že někteří oblíbenci šéfa mají prémie bezdůvodně vyšší, jejich motivace okamžitě klesá k nule. K výkonnostní prémii u nás přistupuje ještě kvalitativní prémie za nulové reklamace a bezchybnou práci, aby byla kromě kvantity zajištěna i vysoká kvalita vyrobených razítek.

Gamifikace funguje

Soutěžení a porovnávání se s druhými je v lidské povaze a asi i vždy bude. Velmi dobře proto funguje takzvaná gamifikace, tedy převést výkony jednotlivých týmů do určité formy soutěže, hry, vše zpracovávat do barevných statistik na nástěnce a podobně. Lidé to berou velmi vážně, soutěží mezi sebou, trumfují se a pokud to nepřekročí určitou míru a neutrpí tím týmové myšlení, tak to produktivitě podniku jedině prospívá. Takže určitě doporučuji vyrobit pěknou „táborovou“ nástěnku a uvidíte, jaká před ní bude fronta.

Nepodceňte ergonomii

Pokud chcete, aby byli lidi spokojení a kvalitně pracovali, musíte jim k tomu také dopřát podmínky. Poté, co jsem se v Colopu stal výrobním ředitelem, jsem jako jeden z prvních kroků udělal to, že jsem kolegům nakoupil nové židle, stoly a kvalitní světla. Zaměstnanci si neničí záda ani oči, jsou spokojenější a zdravější. Produktivita se v důsledku zvedla o 20 procent.

Jak na vzpouru davu

Někdy se vám může stát, že vaše dělnické kolegy něco naštve a budou si to s vámi chtít při jedné z vašich obchůzek vyříkat. Například jste za něco zkritizoval mistra a ten si hned vylil zlost na dělnicích. Dvě z nich na vás nyní vztekle křičí, dalších několik se k nim postupně začíná přidávat. Co teď? Určitě zachovejte úplný klid, pokud byste jim opláceli stejným metrem, jen situaci dále vyhrotíte. Takový člověk plný emocí má největší sílu v davu, proto doporučuji přesunout vše na svou půdu a pozvat si jednoho nebo dva hlavní aktéry k sobě do kanceláře nebo do zasedačky. A to hned! S řešením určitě nečekejte. Následně si vše v klidu vyříkejte a společně najděte řešení. Uvidíte, že se pak třeba dočkáte i omluvy za předchozí křik.

Jak na citlivá témata

K nejnáročnějším problémům, které jsem kdy s kolegy řešil, patří témata osobní hygieny, například používání antiperspirantů a podobně. Ještě ožehavější je to samozřejmě u ženských kolegyň. Vždy je potřeba velmi citlivý přístup. Nejprve jsem vždy volil rozhovor s nějakou kamarádkou dané dělnice, aby jí promluvila do duše. Teprve když to nezabralo, popovídal jsem si s dotyčnou mezi čtyřma očima já sám, a to s maximální snahou o empatii.

Náznaky šikany řešte hned

Jak ukázal nedávný případ u české automobilové jedničky, s šikanou mezi dělníky se můžete setkat ve výrobních podnicích skutečně leckde. Vypouštění ventilků u kol, vystřihování různých obrazců do mikiny, ničení osobních věcí kolegů, kteří mají lepší pracovní výsledky… K podobným praktikám zaujímám vždy politiku nulové tolerance. Svolám si všechny pracovníky do haly, sdělím jim, co se stalo a oznámím, že budou-li tyto praktiky pokračovat, budu je bez milosti řešit jako porušení pracovní kázně.

Stálí pracovníci, nebo „střídači“

Leckdo z výrobních ředitelů řeší otázku, zda nechat pracovníky pořád na jednom stanovišti nebo je různě střídat. Já jsem jednoznačně zastáncem střídání, tedy samozřejmě v případech, kde je to možné a vhodné. Výhodou je vysoká flexibilita, lidé jsou navzájem lépe zastupitelní. Při přesunech kvůli nemocnosti a podobně se tak produktivita snižuje jen minimálně. Lidé také neupadnou tak snadno do stereotypu, nevyhoří, dělají méně chyb. A jsou rádi, že si zvyšují kvalifikaci a naučí se více věcí.

Jak srozumitelně zadávat úkoly

Když pracovník špatně splní úkol, často je to spíš chyba šéfa, protože mu dal špatné nebo nesrozumitelné zadání. Vždy si proto ověřte, že vám podřízený skutečně rozuměl. Zadání zformulujte jednoduše a případně si ho nechte kolegou parafrázovat, aby bylo jasné, že máte oba na mysli tu samou věc.

Jak motivovat k nápadům a iniciativě

Určitě se vyplatí nevnímat dělníky jen jako automatické stroje. Zajímejte se o jejich nápady na vylepšení různých procesů a dalších výrobních záležitostí. Výrazně to zvýší jejich motivaci. Také kolegům ukažte, že se jejich nápady a řešení skutečně snažíte ověřit v praxi. U nás každý rok za nejlepší zlepšovací návrhy udělujeme poměrně hodnotné ceny.

Jak na mimopracovní akce

Příliš se nám neosvědčily moderní teambuildingy s různými outdoorovými aktivitami a soutěžemi, které jsou tak populární u řady korporací. Moc nefungují ani výjezdy do vinných sklípků a podobně. Naopak máme zkušenost, že kolegům a kolegyním z výroby se nejvíce zavděčíme, když si jednou ročně na náklady firmy společně opečeme sele, dáme si dobré pivo a víno, vyhodnotíme celý rok a předáme ceny nejlepším pracovníkům.

Jak může fungovat šéf na dálku?

Komentář Karla Pilaře:
Jak může fungovat šéf na dálku?

Mladá fronta DNES nedávno požádala našeho obchodního ředitele Karla Pilaře o jeho názory na téma fungování šéfů na dálku. On sám totiž tento model praktikuje a také se dlouhodobě věnuje tématům jako svoboda v práci, efektivní kancelář a podobně. Níže pro vás shrnujeme to nejzajímavější z jeho vyjádření.

„Ve vhodných oborech a specializacích určitě lze být dobrým šéfem i na dálku. Hezky to jde ukázat na naší společnosti Colop. Ve výrobní části v Borovanech, kde vznikají razítka, by to asi možné nebylo. Ale jednotlivé členy naší obchodně-marketingové sekce vedu na dálku, bydlí doslova po celé republice, a přesto vše funguje. Já sám mám kancelář 300 kilometrů daleko od hlavního sídla firmy a jezdím tam jen jednou za 14 dní nebo za měsíc. Jinak s kolegy vše řešíme pouze telefonicky a e-mailem.“

„Aby mohl šéf na dálku vůbec fungovat, měl by své lidi vést, ne řídit. Nediktovat jim úkony, které po nich požadujete, ale naopak je rozvíjet, vždy se jich ptát, jak by to udělali oni, jaký mají nápad, jak by situaci řešili. Pak vám nebudou bezradně volat pětkrát denně a na všechno se vás ptát, naopak budou časem fungovat jako samostatné jednotky a nebudou se bát leccos sami rozhodnout. Za těchto podmínek je potom fungování týmu a jeho vedení na dálku velmi dobře možné, protože se tým skládá ze sebevědomých jedinců, kteří se ani nebojí občas udělat chybu, a ne z loutek.“

„Někdo z šéfů by se mohl strachovat, že když bude tým fungovat na dálku, lidi se budou flinkat, zneužívat poskytnuté svobody. Já ale vždycky říkám, že s takovým člověkem ztratíte maximálně dva měsíce, déle ne. Nebojím se riskovat a do lidí investovat svou energii. Lepší je se třeba i několikrát spálit než přijít o kvalitního člověka, který vyžaduje určitou autonomii a svobodu v práci.“

„Se členy svého týmu se fyzicky vidíme jen jednou za dva týdny nebo za měsíc. S každým si pak domlouvám schůzku zvlášť na konkrétní čas. Já i můj podřízený máme předem připravená témata, která chceme probrat. Vše prodiskutujeme a domluvíme si kroky na další období. V mezidobí pak jsme v kontaktu přes telefon a přes e-maily a neinformujeme se zbytečně o každém úkonu, který děláme. Díky tomu stíhám kromě vedení lidí i spoustu další práce.“

Čas strávený v kanceláři není podstatný, lidé potřebují volnost

Komentář Karla Pilaře: Čas strávený v kanceláři není podstatný, lidé potřebují volnost

Někteří šéfové chtějí mít velkou kontrolu nad lidmi.

Domnívají se, že jedině tak zajistí kvalitní výsledky. Během koronavirové pandemie, v souvislosti s masivním rozšířením home officů, se jejich kontrola mnohdy otřásla v základech. Tito manažeři se tak nepochybně těší, až se vrátí staré dobré časy a lidé budou muset pod jejich kontrolou sedět v kanceláři od devíti do šesti. Ale opravdu je to ta správná cesta?

Můj názor a zkušenost jsou opačné. Jedinou efektivní kontrolou je výsledek, a nikoliv čas, který člověk tráví v práci. Sám za seby bych poradil všem šéfům, aby dopřáli lidem více svobody v práci i po koronaviru. Firmám se vyplatí, když se podívají na to dobré, co se jim v rámci home officů a dalšího rozvolnění pravidel osvědčilo, a následně to zavedou i do běžné praxe. Když lidem dáte svobodu v práci a postavíte váš vztah na důvěře, aniž byste ovšem slevili z požadavků na výsledky, budou zaměstnanci pracovat s větším nadšením, a také toho udělají více.

U každého může svoboda v práci vypadat trochu jinak. Někdo bude nejlépe fungovat při úplném home officu, jiný dá přednost strávit dva dny v týdnu v kanceláři. Podobně individuální přístup může fungovat i při nastavování dalších pracovních podmínek. Pokud ale chcete mít v týmu samostatné lidi, nenuťte je sedět 40 hodin týdně u jejich kancelářského stolu, nevnucujte jim další rigidní pravidla jako vystřižená z dob rakousko-uherské monarchie. Kvalitního samostatného jedince tím odradíte už po pár dnech, a pravděpodobně kvůli firemní kultuře ani neprojeví zájem pro vás pracovat. Jistě platí, že ne každý zaměstnanec je na svobodu v práci stavěný, někdo bude chtít rozvolněných pravidel třeba i zneužít. Ale jediné riziko, které v praxi nesete, je, že někomu zaplatíte maximálně dva měsíce a zjistíte, že to nebyla dobrá volba.

A jak uplatňuji tato pravidla já sám u nás, kde řídím tým obchodního oddělení? Mám na starost celou Českou republiku, prodáváme všemožné typy razítek, ale stejné zásady jsem uplatňoval, i když jsem působil v jiných oborech. Nedělám hromadné porady, často jsou spíše ztrátou času. S každým kolegou si místo toho sednu zvlášť a probereme, co je nutné. Každý má svůj seznam a domluvíme se na úkolech na další období. Jak a odkud je splní, je už jen něm. Já sám mám kancelář 300 kilometrů daleko od hlavního sídla firmy a jezdím tam jen jednou za 14 dní nebo za měsíc. S kolegy vše řešíme pouze telefonicky a e-mailem. Šéfové, pokud působíte v oboru, kde je to možné, dejte lidem víc svobody v práci i po koronaviru a uvidíte, že toho nebudete litovat.

Autor Karel Pilař, obchodní ředitel společnosti COLOP.

Vyšlo na webu E15.

Jaká tajemství skrývá výroba razítek?

Představte si takové obyčejné moderní razítko.

Připadá vám, že takový produkt musí být velice jednoduchý na výrobu? Možná byste se divili.

Složitá vulkanizace, vstřikolisovna s 21 vstřikolisy, obtížný proces barvení, to vše velmi náročné na stabilitu procesu. Tolik jen stručný výběr z problémů, s nimiž se během výroby razítek musíme u nás v Colopu v Borovanech denně potýkat.

Chcete se o tom dozvědět něco víc? Náš výrobní expert Petr Dražan pro vás na následujících řádcích připravil ochutnávku toho nejzajímavějšího.

Pojďme začít od Adama, tedy od vstupních surovin, které pro výrobu razítek potřebujeme. Na prvním místě bych zmínil granulát, z nějž potom ve vstřikolisovně vznikají plastové díly razítek. Z devadesáti procent používáme typy ABS a POM. Jejich konkrétní aplikace závisí na využití daného dílu v razítku. Například u posuvných dílů je vhodný POM.

Další klíčovou surovinou je kaučuková přírodní guma. Dostáváme ji v patnáctikilogramových rolích, které následně na řezacím stroji nasekáme na potřebné formáty vhodné pro vulkanizaci. Ještě než k ní ale dojde, musí se materiál zchladit v 15stupňovém chladícím skladu. Jak vidíte, patnáctka je v této fázi výroby razítek jakýmsi magickým číslem.

Neméně důležité jsou pro nás i dodávky barev a barviv, zde je klíčová absolutní zdravotní nezávadnost. I kdyby razítko olízlo třeba dítě, nesmí se mu nic stát. Mezi další potřebné suroviny patří papírové kartony, speciální lepidla (pro lepení polštářku), filcové materiály (do polštářku), pěnové materiály, pružinky nebo třeba oboustranné lepící pásky.

Záhady vulkanizace

Pojďme se nyní podívat na samotný proces výroby. Klíčovou předvýrobní operací je vulkanizace. Jde o technologický proces, jehož cílem je zpružnění přírodní gumy, aby byla použitelná například pro výrobu datových a jiných razítek obsahujících písmena, čísla nebo různé symboly. Proces vulkanizace probíhá tři až čtyři minuty při teplotě 170-185 °C a tlaku 260 barů, a to na vulkanizačních lisech. Ty mají formy, do nichž se vkládají jednotlivé vulkanizační vložky (např. číslice s tečkou, bez tečky, v různých velikostech apod.). Vznikne pásek, na němž je třeba 30 jedniček, ty se následně musejí rozřezat.

Jen datových razítek u nás vyrábíme 58 jazykových mutací, takže si asi umíte představit složitost celého procesu a počet používaných forem. Další svízelí je, že proces vulkanizace je citlivý na vnější změny prostředí, například na změnu okolní teploty vzduchu (průvan). Výsledná nestabilita technologického procesu pak má velký vliv na kvalitu otisku hotového razítka.

Bez vstřikolisovny by to nešlo

Paralelně s vulkanizací probíhá i výroba plastových dílů razítek. K tomu slouží vstřikolisovna, kterou u nás máme vybavenou 21 vstřikolisy. Používá se zde 680 typů forem, které vstřikují celkem 2000 artiklů neboli typů plastových dílů.

Zdrojový granulát je skladován v papírových oktabínech z tvrdého kartonu. Z těchto oktabínů jej automatické nasavače dávkují do jednotlivých strojů. Výstupem je výlisek, který robot následně odloží na dopravník nebo příslušný díl sjede skluzavkou do bedny.

Z osmi lisů se pak musejí díly ručně skládat. Jde totiž o pohledové díly, které tvoří design finálního razítka a nesmí na nich být jediné škrábnutí ani jediná šmouha.

Vstřikolisovny najdeme v řadě průmyslových provozů, kde se také vyrábějí plasty. Naše specifikum je, že stříkáme hodně malých barevných dílů, v tom je to možná srovnatelné například s výrobou Lega. Každý den se tak u nás na lisovně přendává dvanáct forem. Vždy se stříká jen několik tisíc kusů daného dílu, pak změna. Kdežto například v automobilovém průmyslu se často stříkají najednou statisíce kusů třeba pět nebo deset dnů.

Co se skrývá uvnitř razítka?

Mimochodem, plastové díly jsou téměř v každém moderním razítku dominantní složkou, tvoří z něj například u datových razítek 70 až 80 procent. Ta jednodušší razítka mají 8 plastových dílů, ta nejsložitější až 16. Zbytek datového razítka pak tvoří ještě gumové vulkanizační pásky, pružinka, barva, polštářek a karton. Tato datová razítka vyrábíme v Colopu od A až do Z. K dalším razítkům vyrábíme jenom strojky a specializované obchody „razítkářů“ k nim pak zákazníkům dodělávají individualizované štočky například s adresou provozovny či jménem firmy. Vznikají u nás také například antibakteriální; ekologická; motivační; kapesní nebo dětská razítka. Nebo EOS razítka, takzvaná „razítka budoucnosti“ s velice ostrou grafikou, která jsou ideální na kresby a fotografie.

Náš největší provoz

Největším naším provozem je montáž, pracuje tam 111 z našich 160 zaměstnanců, vesměs ženy. Zde vznikají ze všech dílů kompletní razítka nebo strojky, které pak putují do 120 zemí celého světa. Kromě toho zde probíhá také například barvení podušek a polštářků, což je sám o sobě dosti specifický a obtížný proces. Práce v montáži je velmi náročná na pečlivost a přesnost.

Tak takhle nějak se rodí razítka. Až budete příště zase držet nějaké v ruce, alespoň budete vědět, co všechno se může skrývat v jeho útrobách a jak dlouhá cesta vedla k jeho vzniku.

Razítko Protect KIDS pro nekomerční organizace zdarma

Nové razítko motivuje děti k častému mytí rukou

100 razítek je k dispozici zdarma pro nekomerční organizace.

Největší výrobce razítek v Česku COLOP představuje v reakci na epidemii Covid-19 nový typ razítka, které hravou formou motivuje děti k častému a pečlivému mytí rukou.

Právě minimálně 40vteřinové mytí rukou je podle odborníků jedním ze základních preventivních opatření proti koronaviru, ale i řadě dalších infekcí.

COLOP zároveň rozeslal tato razítka zdarma do všech dětských domovů v Česku. 100 dalších má připravených pro nekomerční organizace věnující se dětem či hendikepovaným.

Razítko „Protect Kids Stamp“ funguje tak, že děti si ráno natisknou na dlaň či hřbet ruky motiv „příšerky“ a nechají zdravotně nezávadnou barvu asi 10 vteřin zaschnout. Pokud si pak přes den několikrát pečlivě umyjí ruce vodou a mýdlem, potisk by měl zmizet, ještě než bude čas jít spát.

Postupně mizející „příšerka“ je hravým prvkem motivujícím děti, aby si pravidelně a dostatečně dlouho myly ruce. Umožňuje ale také večerní rodičovskou kontrolu. Ostatně i podle Světové zdravotnické organizace je voda a mýdlo jednou z nejlepších zbraní, které chrání před nákazou.

Pokud působíte v jakékoliv nekomerční organizaci věnující se dětem či hendikepovaným a myslíte si, že by vám toto razítko mohlo pomoci, ozvěte se na e-mail obchod@colop.cz, společnost COLOP má pro tyto případy připravených 100 razítek Protect Kids Stamp zdarma.

COLOP dále připravil SOUTĚŽ o 20 těchto razítek pro rodiny s dětmi. Šanci na výhru mají ti, kteří razítku navrhnou hezký a kreativní český název. Podrobnosti najdete zde na webu společnosti Colop.

V běžném prodeji bude maloobchodní cena razítka Protect Kids Stamp činit 190 Kč. Výroba tohoto produktu probíhá v rakouském a českém závodě společnosti Colop.

Vyhrajte razítko, které děti motivuje k mytí rukou.

Vyhrajte razítko,

které děti motivuje k mytí rukou.

Největší výrobce razítek v Česku Colop představuje v reakci na epidemii Covid-19 nový typ razítka, které hravou formou motivuje děti k častému a pečlivému mytí rukou.

Minimálně 40vteřinové mytí rukou je podle odborníků jedním ze základních preventivních opatření proti koronaviru, ale i řadě dalších infekcí. Proto jsme pro vás připravili soutěž o dvacet zbrusu nových razítek „Protect Kids Stamp“, která vaše děti budou motivovat, aby mytí rukou opravdu nezanedbaly.

Razítko „Protect Kids Stamp“ funguje tak, že děti si ráno natisknou na dlaň či hřbet ruky motiv „příšerky“ a nechají zdravotně nezávadnou barvu asi 10 vteřin zaschnout.

Pokud si pak přes den několikrát pečlivě umyjí ruce vodou a mýdlem, potisk by měl zmizet, ještě než bude čas jít spát. Postupně mizející „příšerka“ děti po celý den hravým způsobem motivuje.

Soutěžní úkol zní:

Zkuste pro razítko „Protect Kids Stamp“ vymyslet hezký a kreativní český název. Své návrhy posílejte do půlky května 2020 na e-mailovou adresu obchod@colop.cz.

Autoři dvaceti vybraných návrhů pak budou odměněni tímto naším razítkem v ceně téměř 200 Kč. A pokud některý z nápadů skutečně použijeme v praxi a razítko podle něj pojmenujeme, čeká na jeho autora ještě další speciální cena!

Pokračujeme ve výrobě! Zaměstnankyně ušily roušky

Naše firma Colop, která je největším výrobcem razítek v Česku a v továrně v jihočeských Borovanech zaměstnává 160 lidí, pokračuje přes současnou situaci spojenou s onemocněním Covid-19 ve výrobě. Zavedli jsme přísná hygienická opatření a tři zaměstnankyně pro ostatní doma ušily 400 roušek. Na OČR zůstalo deset procent zaměstnanců.

„Přestože 80 procent našich zaměstnanců tvoří ženy a některé z nich musely kvůli zavřeným školám zůstat doma s dětmi, výrobu to naštěstí neomezilo. Naopak se snažíme vyrábět víc, v současné složité době máme výhled zákaznických objednávek na měsíc dopředu. Udělali jsme i pracovní sobotu, zaměstnanci je mají rádi, protože si vydělají víc. Aktivně komunikujeme s našimi klíčovými dodavateli ohledně včasného dodávání materiálu, abychom tak vytvořili větší skladové zásoby surovin, kdyby nějaký dodavatel například kvůli karanténě vypadl,“ komentuje současnou situaci náš výrobní ředitel Petr Dražan.

Všichni v našich výrobních halách i v kancelářích nosí od minulého čtvrtka roušky. Ze začátku se do toho některým zaměstnancům nechtělo, ale nyní už si všichni zvykli. Nově také byly pro snížení rizika nákazy zavedeny bezpečnostní přestávky mezi směnami, kdy se všechny prostory větrají a dezinfikují, a zaměstnanci jednotlivých směn se vůbec nepotkávají. Podobně byli zcela odděleni například zaměstnanci ze vstřikolisovny od těch z montáže. Home office využívají pouze zaměstnanci z obchodního oddělení.

Nezastavili jsme ani jazykové vzdělávání zaměstnanců. Výuka němčiny a angličtiny probíhá na dálku prostřednictvím videohovorů s lektorkami.

Tak nám držte palce!

Šéf výroby Petr Dražan o svých zkušenostech

Něco o mé osobě a zkušenostech ve výrobě.

Už od svých dětských let jsem byl vychováván ke sportovním a společenským aktivitám , které mě postupně učili, že týmová spolupráce je silnější a má účinnější výsledky něž jednotlivec sám.

V roce 1992 jsem poprvé vstoupil do pracovního prostředí, kde jsem se učil odpovědnosti, komunikaci s lidmi, vzájemnou spolupráci, přijmutí a naslouchání názorů a zkušeností starších kolegů .

Od roku 2005 se intenzivně věnuji praktickému vzdělávání v oblasti štíhlé výroby a implementace v praxi. Měl jsem velkou příležitost se podílet na zavádění štíhlé výroby v mezinárodní zahraniční firmě Engel CZ, která je celosvětově uznávaná jako jednička na světovém trhu v oblasti výroby vstřikolisů.

Od roku 2007 jsem se začal intenzivně věnovat i měkkým dovednostem např. vedení, motivace, komunikace a rozvoj lidí v pracovním prostředí. V této oblasti jsem se intenzivně vzdělával od roku 2007 do 2011. Např. vliv motivace zaměstnanců na produktivitu práce, vliv pracovního prostředí a kultury firmy ke spokojenosti zaměstnance, naslouchání názorů zaměstnanců, podpora a příležitost zaměstnance se podílet na zlepšování pracovního prostředí a postupů ke zvýšení kvality a produktivity práce.

Období práce pro COLOP.

V roce 2012 jsem nastoupil do firmy Colop CZ a začal se plně věnovat všem pracovním příležitostem, aktivitám a realizaci výrobních a logistických procesů ve výrobě aj.

V roce 2012 a 2013 jsme převzali důležitou výrobní řadu razítek z mateřské společnosti, takže jsme se museli zcela zamyslet nad realizací nového rozestavení všech pracovišt a zásobování vyrobních buněk.
Zde byla velká příležitost plně realizovat praktické zkušenosti a dovednosti ve spolupráci s kolegy a spolupracovníky ve výrobě.

V druhé polovině roku 2015 jsem převzal řízení a vedení nového oddělení Lisovny plastů , které bylo začleněno do výrobního a logistického řetězce jako interní dodavatel plastových dílů pro kompletaci razítek. Byla to další velká změna ve výrobních, technologických, kvalitativních a logistických procesech.

V posledních 5 letech jsem aktivně pracoval na stabilizaci a zvýšení kvality ve výrobních, technologických, kontrolních a logistických procesech. Snaha byla stabilizovat personální fluktuaci, podporovat zlepšení ergonomického prostředí pro zaměstnance. Společně za podpory všech zaměstnanců se realizovala většina návrhů pro zlepšení pracovního prostředí, bezpečnosti při práci a výrobních procesů, které byly předloženy samotnými zaměstnanci Colop CZ.

Na čem stále pracuji každý pracovní den je „firemní kultura“ vzájemné vztahy, spolupráci, stimulace a nasměrování všech zaměstnanců!

Motto Colop CZ : „Naši zaměstnanci jsou pro nás důležití“

Vždy se snažím všem zaměstnancům naslouchat a pochopit jejich potřeby k vytvoření příjemných pracovních podmínek.

Petr Dražan
19.3. 2020
Borovany